50/2001) Jan Sarkander

Poprvé jsem se se jménem tohoto světce setkala asi v deseti letech, kdy mi tatínek ukázal v Olomouci barokní kapli, která mu byla zasvěcena. Pamatuji se, že mě tehdy k malé radosti otce profesora zajímala spíš zmrzlina, kterou jsem třímala v ruce. Znovu jsem o něm uslyšela až po dlouhých letech - tedy přesně v době, kdy vznikly spory o tom, zda je to ta správná osoba, kterou má u nás Jan Pavel II. svatořečit. Možná si ještě někteří vzpomenou, jaké vášně tehdy na jaře 1995 mezi různými církvemi panovaly. Katolíci v něm totiž měli mučedníka zpovědního tajemství (na rozdíl od Jana Nepomuckého, kde o tom lze s úspěchem pochybovat) a protestanté všeho druhu měli za to, že to byl katolický špeh, který skončil přesně podle svých zásluh. Mě se tento spor celkem netýkal a osobní vztah jsme navázali až za několik dalších let.

V únoru roku 1999 jsem se jela seznámit do Polska se svým nynějším učitelem astrologie. Když jsme s manželem vyjížděli z Hranic od mých rodičů, bylo sice poněkud sychravé, ale přesto snesitelné počasí časného předjaří. To se však kvapem změnilo a když jsme posléze vystoupili v Bielsku z autobusu, zahalila nás bílá mlha. Pro husté sněžení nebylo vidět na krok. Leona jsme však bez problémů našli a teple pohovořili. Došlo dokonce k jevu, který je astrologům známý - zastavil se čas, takže když jsme se po slabé hodince zajímavého rozhovoru zvedali, zjistili jsme, že venku jsou mezitím skoro čtyři. Hbitě jsme se sice vrátili na autobusové nádraží, ale tam panoval chaos. Díky sněhové kalamitě jezdilo všechno jinak (nebo spíš nejezdilo), autobusy měly několik hodin zpoždění a my jsme nevěděli, jak se vůbec dostaneme domů. Po několika desítkách minut čekání však přiharcoval autobus, který jel na půl cesty - tedy do Skočova. Řekli jsme si, že lepší něco než nic a nasedli jsme. Autobus však jel těmi nejkřivolačejšími cestičkami a než dojel do místa určení, panovala vpravdě egyptská tma. Ve Skočově jsem se pokusila něco stopnout, ale měla jsem oprávněný dojem, že auta při pohledu na mě spíš plyn přidávají... Manžel mezi tím zkoumal jízdní řády a chmurně konstatoval, že tak pozdě večer do Těšína už nic nejede.

V tom mě však osvítil Duch Svatý a vzpomněla jsem si, že se ve Skočově narodil Jan Sarkander. Okamžitě jsem mu začala popisovat naše trampoty, vysvětlila jsem, že se musíme co nejdříve dostat na tu Moravu, kde přebýval a kde se dočkal i mučednické koruny... zkrátka, vylila jsem mu srdce a volným krokem jsem se vracela ke zdeptanému manželovi, který už přemítal, kde si postavíme iglú. Dlužno konstatovat, že zázrak nastal okamžitě. Sotva jsem došla k nástupišti, vynořil se ze tmy autobus, který nejel podle žádného jízdního řádu a bez problémů nás dopravil zpátky do Těšína, odkud jsme se dostali domů. Při pohledu na horoskop světce je to ale úplně jasné. Narodil se 20.12.1571 ve Skočově a má pět planet v Kozorohu a stacionárního Jupitera v Panně. S takovým planetárním vybavením se opravdu trochy sněhu nelekne.

Dodnes se mi nepodařilo zjistit, zda mají astrologové nějakého patrona. Astrologové na cestách se však můžou obrátit na svatého Jana Sarkandera. Jeho přímluva má nadevší pochybnost úspěch.