29/2003) Mikuláš II.

Když jsem byla v létě 1989 v Petrohradu, využívala jsem ze všech sil jak své znalosti ruštiny, tak politiky glasnosti, díky níž se na stránkách novin objevilo leccos, o čem se do té doby cudně mlčelo. Navíc v tu dobu celým Ruskem hýbalo nalezení ostatků posledního cara Mikuláše II. a jeho rodiny, kteří byli zavraždění v uralském městě Jekatěrinburku dne 17. července 1918. Jejich osudem se završilo více než tři století panování monarchie, která patřila v Evropě k nejzajímavějším – a to jak územím, kterému vládla, tak počtem duševně chorých vládců a skandálů, které způsobili.

Carové totiž vládli jako absolutističtí monarchové, kteří měli svou zemi jako osobní vlastnictví. Za všechno, co udělali, byli zodpovědní jedině Bohu, který je – jak známo – vysoko. Když nastoupil na trůn poslední vládce z rodu Romanovců, byla jeho pozice otřesena už na samém počátku vlády. Obrovské Rusko mohla totiž spasit jenom důkladná a energicky provedená reforma, které se tvrdohlavý Býk (narozený dne 18. května 1868 v 9.28 GMT v Petěrburku) bránil. V jeho přístupu k vládě, který naprosto nerespektoval změny, jež ve světě probíhaly, ho podporovala i carevna Alexandra (narozena 8.6.1872 v 16.11 GMT v Darmstadtu). V roce 1914 vypukla světová válka, která postavila obrovské Rusko na kraj propasti a v roce 1917 přišla revoluce, která smetla celý starý systém včetně cara. Ten byl s celou svou rodinou nejdříve držen v domácím vězení v Carskom Sěle a posléze byl odvezen z hlavního města do uralského Jekatěrinburku.

Carskou rodinu, která se sestávala z cara, carevny, čtyř dcer a nemocného následníka trůnu, do vyhnanství doprovázel i lékař a tři služebné. Jejich loajalita k chlebodárcům stála všechny život. Bolševici nejdříve chtěli uspořádat s carem veřejný monstrproces, ale vzhledem k situaci na frontě, která pro ně nevypadala růžově, se rozhodli jinak. V noci 17. července odvedli celou rodinu do sklepa, kde ji zastřelili. Car a carevič byli podle vzpomínek exekutorů mrtvi ihned, carevna a její dcery umíraly pomalu a v mukách. Měly na sobě totiž korzety, ve kterých byly zašity drahé kameny, a které proto působily jako neprůstřelné vesty. Je zvláštní, že ve chvíli smrti tvoří vládce jeho osmého domu, což je Neptun, trigon na radixovou Lunu a trigon na Jupitera, což je druhý vládce osmého domu…V horoskopu carevny je vládcem osmého domu Merkur, který tvoří sextil na Mars a na uzly události.

Mrtvoly bývalého vládce vší Rusi a jeho rodiny naložila popravčí četa na náklaďák, a zavezla je do nedalekého lesa, kde je polila kyselinou a shodila do staré nepoužívané šachty. Ostatky byly nalezeny přesně o sedmdesát let později – 17. července 1998. Jupiter se v tento den postavil na carův Merkur (hodně se o tom mluvilo) a Pluton vytvořil trigon na Venuši a na Uran. Totožnost těl byla potvrzena pomocí testů DNA. Biologický materiál k nim poskytli příslušníci anglické královské rodiny, která byla s Romanovci spřízněna. Říká se, že v jeden moment umírají lidé, které pojila obrovská láska a kteří si neumí život bez toho druhého představit. V tomto případě to platí stoprocentně. Carovi a carevně lze vytknout spoustu hříchů, ale je jisté, že se opravdu oddaně milovali.