12/2004) Herbert Masaryk

Synové slavných otců to opravdu nemají jednoduché. Většina psychologů radí, že by se měli věnovat (zvláště v uměleckých oborech) něčemu jinému, než otcové a zbránit tak neustálému porovnávání, v němž bude mít starší generace vždy navrch – už proto, že má značný věkový náskok. Jedním ze synů, který se rozhodl jít svou cestou, byl i syn prvního československého presidenta – Herbert Masaryk.

Narodil se 1. května 1880 ve Vídni jako druhé ze čtyř dětí svých rodičů. V horoskopu zaujmou čtyři planety v Beranu (Jupiter, Merkur, Venuše a Saturn), na které tvoří kvadraturu Mars z Raka, a tři v Býku (Slunce, Neptun, Pluto), které kvadrátuje svobodomyslná Luna z Vodnáře. V roce 1882 se rodina přestěhovala do Prahy, kde od roku 1891 do roku 1896 studuje na reálném gymnasiu. Podle pamětníků ho studium příliš nebaví a je spokojenější, když si může malovat. Vzhledem ke svému zaměření z gymnasia odchází a navštěvuje UMPRUM, posléze je v přípravce na Akademii výtvarných umění, kterou navštěvuje v letech 1898 – 1900. (Po celé toto studijní období se posunuje Neptun spolu s Plutem Blíženci a vytvářejí na stelium do Berana volný sextil.) Následuje období, kdy hodně cestuje a začíná se věnovat krajinářství. Hrozí sice vojna, na kterou v roce 1905 nastoupí, ale je z ní propuštěn ze zdravotních důvodů.

Rok 1905 je pro něj pamětihodný i z jiných důvodů. Navštěvuje v Kameničkách malíře Antonína Slavíčka, povídají si o malování, mladý Herbert si hraje s jeho dětmi – prostě letní umělecká idylka, která se opakuje i v roce 1907. 9. srpna 1909 raní Antonína Slavíčka při koupání mrtvice. Následkem je částečné ochrnutí a při tehdejším stavu neurologie diagnóza, která příliš optimismu do budoucna nedává. Masaryk chodí nemocného přítele často navštěvovat a když v únoru 1910 umírá, pokračují návštěvy i nadále. Hluboké přátelství a snaha nahradit dětem otce vede 20. srpna 1910 ke sňatku s vdovou. (V horoskopu svatebního dne je stacionární Saturn před obrátkou do retrogradity několik stupňů od konjunkce Slunce/Neptun.)

Rodina Masarykových prý přijala novou členku poněkud odtažitě. 3. dubna 1911 se narodila dvojčata Herbert a Anna (Saturn narození dětí stojí na stejném místě jako v den svatby). V roce 1914 se narodil další syn Tomáš, který zemřel po třech měsících na zápal plic. Herbert maluje a pro náměty na své obrazy jezdí po celých Čechách, až v roce 1914 objeví vesnici Borovou u Poličky, kde zakotví. Tráví tam dlouhé týdny a uvažuje o tom, že požádá o stipendium. Počátkem března 1915 se však nakazil od haličských utečenců tyfem. Brzy pochopil, co mu je, spálil část svých věcí a nechal se převést do Prahy. První dva dny leží doma, ale protože je nemoc infekční a on se bojí o děti, stěhuje se k matce, kde v noci ze 14. na 15. březen 1915 umírá (stacionární Pluto v prvním stupni Raka). Jeho další dítě, dcera Herberta, se narodí 6. července 1915 (její Luna je na konjunkci Slunce/Neptun otce).

O všech těchto událostech se Tomáš G. Masaryk dozvídal ve svém americkém exilu jenom zprostředkovaně. Na hrob svého syna se dostal až po svém návratu v roce 1918. Zemřel v roce 1937, v roce 1938 proběhla mnichovská dohoda a 15. března 1939 (tedy dvojnásobná jupiterská revoluce od Herbertovy smrti) obsadilo zbytek bývalé československé republiky Německo. 15. březen se tak ukázal jako osudový nejen pro Masaryka otce, ale i pro Masaryka státníka. Snad je dobře, že se alespoň toho druhého březnového dne nedožil.