05/2005) Hvězdy nelžou!

Kdysi jsem seděla s člověkem, který se zabýval astrologií a povídali jsme si. Řeč přišla i na jeho pracovní život, v němž v poslední době vykazoval – mírně řešeno – propad. Když jsem se ho (neskrývám, že trochu ironicky) zeptala, proč se před započetím té rizikové aktivity nepodíval do hvězd, zcela vážně mi pravil: „Já jsem se podíval, riziko tam bylo, ale já jsem si řekl, že si ho ohlídám. Samozřejmě, že se to nepovedlo. Pamatuj si, hvězdy mají vždycky pravdu!“ Na jeho slova jsem si vzpomněla v pondělí 3. ledna, kdy v Čechách vypukly výprodeje. Internet hýřil informacemi o tom, o kolik se snižují ceny a my (jako rodina) jsme začali pomalu měknout. O novém počítači už dávno uvažujeme a když jsem na netu našla nabídku, která splňovala naše požadavky za celkem přijatelnou cenu, rozhodla jsem se, že se přidáme k davu (což obvykle neděláme) a potřeseme si s neviditelnou rukou trhu.

Před odchodem z domu jsme si pro jistotu ještě zavolali na centrálu daného obchodu, aby nám potvrdil, že je počítač na skladě. Operátorka mi to potvrdila a jejímu upozornění, že jde o vystavený kus, jsem příliš mnoho pozornosti nevěnovala. Pohled na horoskop chvíle, kdy jsme vyráželi z domova, což bylo v pondělí 3. ledna 2005 v 17.55 SEČ nebyl sice nijak zvlášť příznivý, ale mě to neodradilo. Počítač přece na prodejně je, mám ho rezervovaný, a na to, aby v něm bylo všechno v pořádku, přece dohlídne můj manžel, pro kterého je práce s počítačem jako pro každého Vodnáře druhou přirozeností. Z obrazovky na mě sice pomrkávala Luna, která jako první aplikační aspekt uzavírala kvadraturu se Sluncem, přičemž Slunce jako vládce ascendentu tvořilo opozici s Černou Lunou. Utěšila jsem se tím, že s Černou Lunou někteří z vážených kolegů vůbec nepočítají a směle vyrazila. Z horoskopu se mi na cestu pochechtával Neptun v domě sedmém (tedy domě smluv) a vysoce neharmonický Uran v domě osmém, který byl zároveň vládcem domu jedenáctého, jež hovoří o počítačích a výpočetní technice vůbec.

Cesta proběhla v pohodě a když jsme v 19:05 stáli u pultu v nejmenovaném obchodě, zdálo se, že všechno dopadne dobře a naše elektronická rodina se rozroste o nového člena. Pan prodavač nám přístroj ukázal a nechal nás, abychom si ho důkladně prohlédli a zjistili, zda ho chceme nebo ne. Prohlíželi jsme důkladně, ale nikde jsme nemohli najít myš, což je u počítače, který by měl pracovat s Windows, celkem značná chyba. Na přímý dotaz pan prodavač odpověděl, že to je přístroj z výstavy, kterému nějaký nenechavec čudlík, který ovládal myš, ulomil. Rozhorleným hlasem nám vysvětloval, že na to upozorňoval už před Vánoci, že na to upozorňovat i operátorku, která ho však – podle jeho slov – příliš neposlouchala. Teprve teď jsem si uvědomila, co mi chtěla tato mladá dáma říct svým šalamounským výrokem o vystaveném kusu a o nutnosti dobře si ho zkontrolovat. Domů jsme odcházeli bez nového stroje, ale bohatší o životní zkušenost. Jako bonus jsem si odnášela potvrzení moudrosti hvězd, které nikdy nelžou. Na nebi se pomalu rozjížděla kvadratura Slunce/Luna a vše se vracelo do svých obvyklých kolejí.