Karel Hynek Mácha z pohledu astrologa – aneb Hynku, Viléme, Jarmilo – zatmění!

Každá básnická generace má svou legendu. Někdy se však legendami stávají i básníci, kteří kolem sebe žádnou generaci neměli a jejichž hlas osaměle sklouzával po nechápajícím okolí. Jedním z takových byl i Karel Hynek Mácha.

Víme o něm, kdy se narodil. V matrice stojí datum 16. listopadu 1810. Hodina bohužel není k dohledání a nelze užít ani další astrologické metody, kterými se hodina narození určuje. Po velkém romantickém básníkovi se nezachoval (kromě kresbičky v zápisníku) ani jeho portrét, který bychom k tomu potřebovali, abychom podle vzhledu odhadli ascendent. Kolovala sice legenda, že stál modelem k obrazu sv. Jana Křtitele, ale když k němu dovedli jeho životní lásku Lori, nepoznala ho. Pokud se chceme na jeho život podívat z astrologického hlediska, můžeme pracovat jenom s hodinami, počítanými na poledne. A samozřejmě i se zatměními, která hrála v jeho osudu úlohu větší než u ostatních smrtelníků. Vlastně se není čemu divit, protože Luna byla odjakživa oblíbenou básnickou rekvizitou.

Luna v básníkově horoskopu je ve svém nejsilnějším postavení – tedy ve znamení Raka, ale zároveň není spojena s žádnou jinou planetou. Nemůžeme se divit trpké bajce o Fénixovi, kterému „připadl strašný osud bez přítele i milenky zůstati, neb jest i jediným druhu svého“. Dále vládne Saturn Venuši (zapamatovat si!), Venuše Jupiteru a Jupiter zpětně Saturnu. Jupiter vládne Neptunu a ten všem zbylým planetám kromě Marse, který je ve vládě Venuše, s níž svírá kvadraturu. Pokud užijeme systému rovných domů a postavíme ascendent na první stupeň Berana, dostane se Saturn spolu s Neptunem do prvního domu. Nemůže nás tedy překvapit, že si jako předmět svých studií zvolil právnickou fakultu.

Právnická studia měla Karlovi kromě společenského postavení zabezpečit i chléb vezdejší. Pocházel totiž z rodiny, která se potácela na hranicích chudoby. Maminka byla o dvanáct let mladší než tatínek – vysloužilý voják a pocházela z rodiny hudebníků. Čtyři měsíce po narození Karla Hynka nastal v Rakousku státní bankrot, peníze ztratily cenu a Máchova rodina se stěhuje z půvabného rokokového bydlení do okolí Petrského náměstí. Pět dní před bankrotem nastává zatmění Luny na 15. stupni Panny.

29. září 1812 se Máchovi narodil bratr Michal. Tři týdny před jeho narozením nastává zatmění Slunce na 13. stupni Panny, kdy Slunce vytváří opozici na jeho Pluta, sextil na Marse, kvadraturu na Saturna a sextil na Urana. Bratr byl po jeho smrti správcem jeho pozůstalosti a vlastnil písemný materiál, který si od něj lidé odkupovali.

Otec Mácha má v této době tuberkulózu a v roce 1826 dostává povolení k provozování krupařského krámku. Povolení dostává 21. listopadu 1826. 14. listopadu probíhá zatmění Luny na 22. stupni Býka, které je v opozici na Karlovo radixové Slunce. Zatmění spadá do jeho solárního horoskopu a směruje ho už zcela vážně k básnictví. Díky své rodinné situaci je osvobozen od školného. Zatmění Luny, které osvobození přináší, se odehrává 1. června 1825 a nachází se na 10. stupni Střelce.

V lednu roku 1830 se programově rozhoduje, že bude psát česky. Zatmění Slunce nastává sice až 23. února 1830, ale je na 5. stupni Ryb, kde se nachází v sextilu na jeho radixovou Venuši a v trigonu na poslední přednarozeninový nov.

To už Karel pomalu končí gymnázium a začíná studia na právnické fakultě. Jakým je studentem? V jeho případě platí zcela jistě pořekadlo o veselém životě studentském. Má kolem sebe spoustu kamarádů, kterým imponuje svým teatrálním vystupováním, hraje divadlo, cestuje. Hrady a zámky většinou prošel, o čemž svědčí Kniha hradů spatřených, již sám ilustroval.

V roce 1832 nastává zatmění Luny v opozici s jeho radixovou Lunou a v trigonu na jeho radixové Slunce. V tomto období mu vychází první tištěná báseň. 27. července 1832 nastává další zatmění Slunce a to na 5 stupni Lva, což vytváří sextil na jeho uzly, sextil na Mars a je v konjunkci s jeho Černou lunou. V té době se vydává do Krkonoš, kde píše první Krkonošskou pouť.

Černá luna hraje v jeho životě významnou roli v souvislosti s jeho láskami. Má totiž v horoskopu přesnou kvadraturu mezi Marsem a Venuší. Láska je pro něj tedy velice důležitá, ale štěstí v ní najít neumí. Láska totiž musí bolet, musí narážet na překážky a musí mít romantický podtón. Je sice pravda, že při tanečních zábavách mnohé mladé dámy podléhaly kouzlu uhrančivého Štíra, který jim do ouška šeptal vlastenecké verše, ale na skutečnou a pravou lásku, jejíž duši symbolizuje osamělá Luna v Raku a jejíž tělo slibuje Venuše vládnoucí Marsu, čeká až do zimy 1833–34. Setkává se s ní – jak se na mladého vlastence sluší – na zkouškách ochotnického divadla. Doprovázela totiž nevěstu J. K. Tyla a protože byla zima, šla celá společnost po zkoušce do kavárny. Tam jim dal Tyl podat čokoládu a Karel k nim prohodil několik konvenčních slov. Vzápětí se zeptal, kam chodí do kostela, příští neděli tam čekal a brzy požádal o dovolení, aby směl chodit do domu. Na valné překážky ze strany rodičů nenarazil.

Jeho vyvolená se jmenovala Eleonora Šomková a byla pro svou jednoduchost oblíbeným fackovacím panákem celé řady Máchových životopisců a kritiků. Když se ale znovu zamyslíme nad tím, že Karlově Venuši vládne Saturn, a že Venuše následně vládne Marsu, když k tomu připočítáme akcentované znamení Štíra, Venuši v Kozorohu a Mars ve Vahách, kteréžto planety spolu vytvářejí kvadraturu, můžeme místopřísežně prohlásit, že takový člověk by měl vážné potíže v partnerských vztazích v kterékoliv době. Z tohoto úhlu pohledu vypadá daleko pravděpodobnější ta verze jejich seznámení, která praví, že když Karel poprvé Lori zahlédnul, pravil k přátelům: „O co se vsadíte, že bude mou?“. Není divu, že ho Ryba (narozená 25. února 1817) zaujala. V době, kdy se seznámili, měla sotva sedmnáct let. Pokud její planety rozebereme, zjistíme, že jim vládne Jupiter ze Střelce, který skrze Neptuna a Urana vládne všem ostatním planetám. O jejich lásce toho bylo napsáno hodně, ale když se přidržíme vztahu Venuše a Marse, zjistíme, že u ní vládne Mars Venuši. Pokud si pro tento pár sestavíme srovnávací horoskop, překvapí nás velmi málo vazeb mezi osobními planetami. Venuše Karla je v sextilu na Lořino Slunce a jeho Merkur je na něj v trigonu. Zároveň je jeho Slunce v sextilu na její Mars. Láska je tedy velice prudká a vášnivá, ale mezi milenci dochází velmi brzo ke sporům. Není snad ani divu, protože jak v Karlově horoskopu vládne Saturn Venuši a Venuše následně Marsu, vládne u Lori Saturn Marsu a ten pak následně Venuši. Mars Karla vytváří kvadraturu na její Venuši a Venuše Lori na jeho Marse. K dovršení všeho zlého šel Karlovi v direkcích přes Slunce Saturn (můžeme si přeložit jako dlouhodobé spoutání).

Zatmění Luny probíhá 25. prosince na 5. stupni Raka, kde je v trigonu na jeho přednarozeninový nov a v opozici na Venuši. Slunce bylo v konjunkci s Venuší a v kvadratuře na uzly. Podivný vztah, který Karel navázal, se stal zdrojem starostí nejen pro jeho rodiče (když Karlova maminka Lori poprvé viděla, pravila „Co jsi si to sobě za ťopku vyvolil“ čímž – a ač sama nepříliš vysoká – narážela na její drobnou postavu), ale i pro vlastenecký okruh. V Tylově novele Rozervanec, která víceméně parodizujícím způsobem líčí jeho život, popisuje matka jeho vyvolené, jak ji surovým způsobem ovládá, jak se zlobí, když se směje i když pláče a jak její dceru zcela ovládá. Lori je Ryba, která mlčí a snaží se všemožným způsobem vyhovět. Nemá to smysl, protože sám její vyvolený vlastně neví, co chce. Co vlastně může po ženě chtít člověk, který má představu padlých andělů, osudových žen a podobných postav a kterému osud přihrál do náruče děvčátko, které beze slova vyhoví jeho sexuálním požadavkům – ne z vlastní vůle, ale proto, že on to chce a ona se naučila poslouchat. Chce nevěrnici a ona má ráda jen jeho a marně mu dokazuje nedokazatelné – tedy to, že se na nikoho jiného ani nepodívá a proto na ni žárlit nemusí. Další problém vytváří Karlova konjunkce Merkura s Uranem na Merkura Lori. Neustále jí vyčítá, že něco pěkného řekne a sama neví, co vlastně říká.

Tyto problémy však Karlovu tvůrčí energii spíše jenom potencují. 7. – 19. června 1834 mu vychází povídka Marinka. 7. června nastává zatmění Slunce a 21. června zatmění Luny. Zatmění Slunce je v opozici na jeho Saturna a v kvadratuře na jeho Pluta. Zatmění Luny bylo v kvadratuře na Marse a v sextilu na uzly. V létě 1834 se Mácha vydává na cestu do Itálie. V jeho deníku pozorujeme sice okouzlení, ale zároveň znechucení mořskou nemocí a stesk na málo peněz. Italské reminiscence se v jeho tvorbě neobjevují.

V listopadu 1834 začíná Karel psát Máj a 30. listopadu probíhá zatmění Sluce na 9. stupni Střelce v trigonu na jeho Černou lunu a v konjunkci s Neptunem. Rok nato, 20. listopadu 1835, probíhá zatmění Slunce na 27. stupni Štíra v opozici na jeho Jupiter a Mácha si začíná psát svůj šifrovaný deník. Je sice šifrovaný, ale šifra je poměrně dobře rozluštitelná. Popisuje v něm svůj sexuální život a dá se říct, že se vyloženě raduje z toho, když může Lori dovést k slzám. Vztah s Lori je už jenom mučivou vzpomínkou na krásné chvíle, když Lori zjistí, že je v jiném stavu. Syn se narodil 1. října 1836, z čehož lze odvodit, že byl počat někdy na začátku téhož roku. 23. dubna vyšel Máj – snad první moderní básnické dílo české literatury. Zatmění Měsíce nastává 1. května na 11. stupni Štíra v konjunkci s Uranem, Merkurem a v trigonu na Pluta.

5. května umírá Lori maminka a Karel je zmítán pochybami o svém otcovství – nebo by spíš rád byl. Proto nutí za noční bouře svou těhotnou milenku, aby mu u rakve své mrtvé matky přísahala, že byl jenom on a nikdo jiný. Lori se zhroutí a přizná, že ji někdo znásilnil… A nyní narážíme na další paradox jeho povahy. Plnokrevný Štír, jakým Mácha bezesporu je, by takovouto pohanu skryl v nejhlubším koutku své duše. Mácha básník se však chová naprosto paradoxně: usedá a napíše o všem svému příteli. Jde o potvrzení faktů nebo o radost z toho, že se mu konečně podařilo z Lori udělat alespoň trochu padlého anděla?

15. května nastává zatmění Slunce na 25. stupni Býka, čili na Algolu a vlastenci si začínají vyprávět o podivném díle, které spatřilo světlo světa. 13. května píše Čelakovský svůj známý dopis, ve kterém Máj na celé čáře odsuzuje a zdůrazňuje, že česká literatura má člověka povznášet a nikoliv ho uvrhovat do depresí a smutků. Zatmění je v opozici na Máchovo Slunce, v konjunkci s Jupiterem a v sextilu na Lunu.

Současně s těmito životními změnami končí Mácha právnická studia a po poslední prázdninové cestě nachází místo u příbuzného svých kamarádů v Litoměřicích, kam nastupuje jako advokátní koncipient. Je to daleko od Prahy, daleko od ostudy a hlavně se tam může tvářit, že je už ženatý, zatímco bratr v Praze jeho sňatek teprve vyjednává. 27. září 1836 tedy odchází do Litoměřic a stává se zaměstnancem justiciára Durase. 1. října se mu narodí syn Ludvík, který zemřel po necelém roce života – v červenci 1837. 7. října odjíždí do Prahy, aby svého syna poprvé uviděl. Je zajímavé, že když je dítě na světě, o otcovství ani trochu nepochybuje. Dokonce se opájí myšlenkou, že zbuduje tři stány - pro sebe, svého syna a přítele a víc už od života nechce. Dítě je však od narození slaboučké a nemocné (Lořina rodina nebyla jejím těhotenstvím nadšena a dávala jí to svým chováním silně najevo). Proto Mácha běží 16. října do Prahy podruhé, aby se na svého synka podíval. Viděl jej podruhé a naposledy v životě.

23. října 1836 vypukne v Litoměřicích požár stodol, který hrdinsky pomáhá hasit a který je v přímé souvislosti s jeho úmrtím. Za příčinu jeho smrti byl velmi dlouho vydáván zápal plic. Bylo to asi spíše z ostychu, protože se opravdu nehodí, aby největší romantický básník zesnul na dávení s průjmy (jak je psáno v ohledacím protokole). Ve skutečnosti o zápal plic nešlo, protože podle všech pramenů pocítil první příznaky nemoci až 1. listopadu, což by u zápalu plic bylo neobvykle pozdě. V tento den onemocní průjmem (tranzitní Slunce jde po radixovém Merkuru). O jakou chorobu tedy šlo?

Moudré knihy praví, že onemocnění tyfem se projeví vysokými horečkami, zvracením a průjmy zhruba po 7 – 21 dnech od nakažení. Při hašení bylo horko, a jak sám básník píše domů, podávali mu vodu, kterou si nejdříve musel omýt obličej a napít se, aby v tom žáru vydržel. Kvalita a čistota vody byla asi vskutku pochybná. Mácha byl zvyklý na své železné zdraví a onemocnění nebral zpočátku příliš vážně. Vařil si rozmanité bylinky, které mu přinášela jeho bytná. Otázkou zůstává, jestli mohl v roce 1836 dělat něco jiného. Snad jenom tepla mohlo být více… 5. listopadu ulehl, bytná ho ošetřuje, a 6. listopadu ve tři hodiny ráno umírá. Ve 2 hodiny a 23 minut vstoupila Venuše do Vah, ocitla se na ascendentu a darovala mu konečně klid duše.

8. listopadu, kdy měl stát v Praze v kostele svatého Štěpána před oltářem, má pohřeb. Pohřeb se koná v 15 hodin a zatmění následuje po necelých dvanácti hodinách. Jde o zatmění Slunce na 17. stupni Štíra a je v trigonu na jeho Urana a v trigonu na Pluta. Duše sice nalézá klid, ale úloha zatmění v životě Karla Hynka Máchy tím zdaleka nekončí.

V Litoměřicích odpočívá do 1. října 1938, kdy je jeho tělo po mnichovském diktátu exhumováno a převezeno do Prahy. A protože romantiky není nikdy dost, pozoruje hrobníky pracující na exhumaci neznámá žena, která se přišla s dávno mrtvým básníkem rozloučit. Slunce se v této době dostává na třetí stupeň Berana, kde jsou v radixu karmické uzly – básník se konečně vrací domů. Tento rok se také kryje s rokem, kdy se retrográdní Jupiter z radixu vrací (v direkcích) na místo narození.

3. května 1939 nastává zatmění Luny, které je v konjunkci s jeho radixovým Uranem a Merkurem, v trigonu na Pluta. 4. května jsou ostatky zaletovány do rakve a 7. května jsou za účasti celého českého národa uloženy na vyšehradském hřbitově. Český národ vzdal poslední poctu básníkovi, který tak krásně psal o rodné zemi. V roce 1939 proběhla však i další zatmění. 28. října bylo zatmění Slunce a studenti vyšli do ulic, aby oslavili státní svátek neexistujícího státu. 12. listopadu probíhá zatmění Luny a již za pět dní – tedy 17. 11. – jsou zavřeny vysoké školy a studenti jdou dílem domů a dílem do koncentračních táborů. Jeden člověk, který patřil do té druhé skupiny, mi kdysi povídal, že je při zdravém rozumu držely mimo jiné i verše českých básníků. Mácha prý mezi nimi vedl na celé čáře a Máj znali všichni zpaměti. Štíří zrozenci umí dodávat lidem kolem sebe sílu a vyvádět je i ze situací, které vypadají na první pohled jako zcela bezvýchodné. A to, že jsou při této činnosti více než sto let mrtvi, opravdu nehraje roli.

(Admin.: Já bych jenom dodal názor velkého českého básníka, Pavla Kohouta:

Čas lásky

Večer, až bude po průvodu 
a měsíc pro vltavskou vodu 
vnoří svůj džbánek do jezů, 
vyjdeme spolu na nábřeží, 
zamilovaní, krásní, svěží, 
nu prostě – děti vítězů. 
  
Kolem nás položí se město 
tiché a spící, ale přesto 
rozněcující srdce mé, 
jakoby písně ulic ranních 
ožily znovu v horkých dlaních, 
když si je něžně stiskneme. 
  
Bude-li večer teplý, měkký, 
tu naše ústa jako řeky 
pro větší šířku spojí proud. 
Však i když rozprší se tence 
– jen další důvod pro milence 
úže se k sobě přitisknout. 
  
A kdyby někdy přes hranici 
hnala se bouře třaskající – 
právě ta láska, právě cit 
vyšle nás proti smrti zpupné 
a meč nám dá a přilbu upne 
a povede nás vítězit. 
  
Škoda, ach škoda, Karle Hynku, 
že nemůžeš jen na vteřinku 
s Petřína sejít mezi nás. 
Jak by ti tady bylo krásně! 
A jaké bys psal teprv básně, 
když celý rok – je lásky čas.

Zdroj: 
Kohout, Pavel: Čas lásky a boje: verše a písně z let 1952–1954. Praha: Mladá Fronta, 1954.)