18/2005) Když se podaří…

O tom, že každá událost může dopadnou v rámci možností dobře, když se pro ni vybere vhodný začáteční moment, vím už dlouho. Občas o tom taky mluvím se svými klienty, občas to vysvětluju někomu ze svých kolegů a dokonce se mi stalo, že jsem o tom i psala. Když však přijde na mě samotnou, ukáže se, že přísloví o kovářově kobyle a ševcově ženě dosud neztratilo svou platnost a to přesto, že je obojího daleko méně než v dobách, kdy toto úsloví vznikalo.

Poslední takový den se povedl 31. března 2005 a byl z astrologického hlediska tak poučný, že bych se o své prožitky ráda podělila. Poslední březen je den, kdy se u nás musí zaplatit daně. Aby byla tato nepříjemná událost alespoň trochu sladší, začali jsme s naší paní daňovou praktikovat tradici snídaní se šampaňským. Daně nám předává v jedné malé kavárně, kde si dáme kávu, dortík a na závěr onu výše zmíněnou číši šampaňského. Letos jsme se sešli 31. března v 9:00 SELČ v Praze. Při pohledu na horoskop, je vidět, že je celkem harmonický, kromě Saturna, který je v kvadratuře na uzly a spolu s Černou lunou ve třetím domě. Když jsme usedli, dozvěděla jsem se, že budu žádat o odklad, protože paní daňová byla nemocná a nepovedlo se jí moje přiznání dotáhnout do konce. Přiznám se nahlas, že mi její sdělení radost neudělalo, ale snídaně proběhla stejně jako obvykle – akorát na bublinky nedošlo.

Když jsme později vyšli na ulici, usoudil můj muž, že nečekaného pobytu v centru Prahy využije k tomu, aby si nechal rozpohybovat příjem internetu přes mobil. Navštívil našeho operátora, který mu službu aktivoval zdarma, ale sdělil mu, že na to potřebuje jakýsi speciální drát, který mu neprodá, neb ho nemá. Začala cesta za drátem, která byla posléze korunována úspěchem. Nastoupili jsme cestu domů, když se ozval telefon. Volal syn, jemuž se podařilo naše dveře s bezpečnostním kováním zabouchnout tak, že klíče zůstaly uvnitř. V náladě o hodně horší než té dosavadní jsme se dostali domů a pochopili, že si opravdu svépomocí neporadíme a že je potřeba zavolat odborníka. Během půl hodinky dorazil mladík se šátkem jako pirát nebo Pavel Šporcl, po deseti minutách otevřel a vyfasoval za to tisícovku.

Doma jsem skopla lodičky z nohy a domnívala se, že je už konečně všechno v pohodě. Dali jsme si kávu a muž se začal hrabat v počítači. Hrabal se dlouho a intenzivně. Posléze někam telefonoval a když se dovolal, pohovořil a položil, zaklel tak šťavnatě, že to bylo hodně i na jeho mládí strávené v Ostravě. Posléze mi vysvětlil, že má sice kabel a telefon, ale telefon, který funkci příjmu internetu nepodporuje, což mu ani jeden s odborníků, se kterými mluvil, neřekl. Když jsem nesměle navrhla, že by se třeba dal využít můj telefon, dozvěděla jsem se, že je jiné značky a ten drahý drát do něj nepasuje.

Když si tedy výsledky posledního březnového dne sečtu a podtrhnu, je vidět, že jsme byli v totálním mínusu. Daně jsme z vyšší moci nezaplatili, zato jsme utratili za kabel, který je nám k ničemu a za otevření dveří, se kterým jsme nepočítali. Místopřísežně však můžu prohlásit, že zato velmi dobře vím, jak působí Saturn ze třetího tranzitního domu.