21/2005) Malý princ

Když 27. května 1785 porodila francouzská královna Marie Antoinetta svého druhého syna, mohla být monarchie spokojena. Nenáviděná Rakušanka začala konečně plnit své dynastické povinnosti (co na tom, že za její neplodnost mohl impotentní manžel, který byl Francouz každým coulem) a království mohlo hledět do budoucnosti s důvěrou a optimismem. Z malého prince, který byl pokřtěn jako Louis Charles, se stal dauphin – tedy následník trůnu – v roce 1789 těsně před Velkou francouzskou revolucí, kdy jeho starší bratr moudře zemřel a nechal ho, ať se s nepřízní dějin pere jak umí.

V kosmogramu narození vidíme sice konfiguraci Draka, který je založený na opozici Neptun/Jupiter, ale vidíme taky retrográdní Merkur i Venuši v těsné blízkosti Slunce a opozici Luny v Kozorohu na Urana v Raku (což vypovídá o blízkém odloučení od matky). Po výbuchu revoluce se sice král snažil odvést svou rodinu do bezpečí, ale nepodařilo se a skončili ve vězení. Progresivní Luna malého prince přešla přes radixový Jupiter a rozjelo se další jednání krvavého dramatu. V roce 1793 byli oba jeho rodiče popraveni, ale ještě předtím byl princ odebrán matce, jež by na něj určitě zhoubně působila a byl předán do výchovy prověřené jakobínské rodině, kde 8.června 1795 zemřel (podle jiných pramenů zemřel ve vězení Temple na tuberkulózu).

Tragédie je u konce a začínají záhady. Jeho tělo totiž po smrti pitval jistý lékař jménem Pelleton, který si v nestřežené chvíli ukradl královské srdce a naložil si ho do lihu. Tělo samo bylo pohřbeno do hromadného hrobu. Lékaři srdce posléze ukradl jeho vlastní asistent, po jeho smrti ho dostal od vdovy zpět a v roce 1830, kdy už bylo jak po revoluci, tak po Napoleonovi, ho daroval pařížskému arcibiskupovi, který ho předal zbylým členům rodiny Bourbonů. Během této doby se však vynořily historky o tom, že Ludvík uprchl a někde ve skrytu žije. Aby vláda podobným spekulacím předešla, nařídila exhumaci hromadného hrobu a tělo prozkoumat. Potvrdilo se jenom to, že zemřel na tuberkulózu.

Různí podvodníčci (a později jejich potomci) se objevovali až do konce 20. století, kdy díky pokrokům v genetice konečně ve věci nastal pořádek. V roce 1998 bylo totiž rozhodnuto, že ostatky budou podrobeny zkoumání DNA. Ze srdce byly odebrány dva vzorky (ze svaloviny a aorty) a poskytnuty dvěma nezávislým týmům, z nichž jeden byl nizozemský a druhý německý. Jako srovnávací materiál byly použity vlasy Marie Antoinetty a jejích sester, které jejich matka Marie Terezie nosila v medailónku. Bylo jednoznačně prokázáno, že mezi vzorky je příbuzenský vztah. Vzhledem k tomu, že vědci našli i živé příbuzné (je jí bývalá rumunská královna Anna a její bratr André) bylo na sto procent potvrzeno, že srdce patřilo Ludvíku XVII a že jeho matkou nepochybně byla Marie Antoinetta. Byla vyloučena i záměna se starším bratrem, který zemřel před revolucí a jehož ještě stačili nabalzamovat. Obě laboratoře ohlásily výsledky shodně 19. dubna 2004. Srdce bylo za účasti všech významných šlechtických rodů včetně Bourbonů pohřbeno dne 8. června 2004 v kapli v Saint Denis l´Auxerrois. Tajemství, které dráždilo přes dvě století lidskou fantazii, mělo konečně definitivní řešení. Malý princ mohl konečně klidně odpočívat a my se můžeme radovat z toho, že žijeme ve jednadvacátém století, kde alespoň v civilizovaných zemích nikdo děti za politické prohřešky jejich rodičů do žaláře nezavírá.