19/2004 Maximilien Robespierre

Je jenom málo tak stabilních a spolehlivých znamení jako je Býk. Jsou to většinou lidé vytrvalí a poněkud pomalí; když se ale pro něco rozhodnou, budou za to bojovat až do poslední kapky krve – a to cizí i vlastní. Jedním z těch, kteří nejdříve s gustem prolévali krev cizí, aby později odevzdali na oltář revoluce krev vlastní, byl dnešní jubilant, který se narodil 6. května 1758 ve 2 hodiny UT ve Francii v městě Arras (zdroj – DAV). Slunce je sice v Býku, ale ascendent vychází na první stupeň Ryb a potvrzuje jedovatý výrok mého učitele. Když se totiž kdysi jeden z nás rozplýval nad duchovností, přitažlivostí a vůbec samými pozitivními vlastnostmi tohoto znamení, suše poznamenal: „Nezapomeň, že piraňa je taky ryba“.

Robespierre určitě do této kategorie dravých ryb patřil. Narodil se v rodině advokáta, absolvoval práva a stal se v Arras členem akademie. Vystupoval jako přesvědčený monarchista a katolík, ale přesto byl již v jeho raných projevech zřetelný vliv Rousseaua. V roce 1789 je zvolen do generálních stavů (Z astrologického hlediska se toho děje hodně. V tranzitech nastává saturnská revoluce, v direkcích jde Venuše přes Lunu, Mars přes descendent a trojkojunkce Slunce/Luna/Merkur přes IC.).

V Národním shromáždění hájí všeobecné hlasovací právo a stává se miláčkem davů (Jupiter ve volné konjunkci s Plutem na MC). Z bývalého monarchisty se stává přesvědčený republikán a velice populární politik. Mluví – jak bychom dnes řekli – populisticky a tvrdí, že jsou jenom dvě kategorie občanů – ti dobří a ti zlí. Protože je ze státu třeba odstranit všechny zlé, sám se tohoto nevděčného úkolu chopí. Navíc žije velice skromně, zdůrazňuje, že nemá velké potřeby a těší se z přídomku Nepodplatitelný, který mu lid udělil. Miloval lidstvo, byl ochoten za národ i umřít, ale nejméně stejně silně miloval sám sebe. Když se rozzlobil, byl nesmiřitelný a milosrdenství neznal. Na tento jeho charakterový rys (Slunce v kvadratuře na konjunkci Mars/Neptun) doplatila řada jeho bývalých přátel a politických spojenců.

Robespierre zavádí diktaturu, která se s nikým nemazlí. V roce 1794 nechá popravit Dantona a řadu jeho stoupenců. Jako bývalý přesvědčený katolík se chce vyrovnat i s náboženstvím a zavádí kult Nejvyšší bytosti, která má nahradit Boha. Když byl 8.6. 1794 tento nový kult ustanoven, fungoval Robespierre jako nejvyšší kněz. (Přes IC mu přechází konjunkce Slunce/Merkur). Vystupňovaný teror, který Robespierre hodlal ještě posílit, však vadil i těm, kteří sami sebe považovali za přesvědčené zastánce revoluce. Mezi lidi totiž pronikla zpráva, že bude následovat čistka i v samotném Výboru pro obecné blaho. Robespierre pronáší svou známou řeč, která začíná sice velice státnicky, ale která končí nezakrytými výhružkami proti mnohým členům konventu. Jeho zbylí političtí odpůrci cítí ohrožení a 27. července prosadili jeho zatčení (Černá luna v opozici na Venuši). Zároveň s ním je zatčena skupina jeho příznivců. Lid ještě svého milovaného diktátora osvobodí, ale konvent vzbouřence rozpráší. V rvačce je Robespierrovi roztříštěna dolní čelist ranou z pistole. Muselo jít o značně bolestivou ránu (jako anestetikum se dal tehdy použít nejvýše alkohol) a proto se dá poprava, která následovala hned 28. července, považovat do jisté míry za akt milosrdenství. Planety vytvářejí překrásné aspekty na jeho Lunu a Robespierre se naposledy může potěšit s lidem, kterému chtěl tolik a snad i upřímně pomáhat. Ten ale pád jeho hlavy do koše pod gilotinou přivítal jásotem a potleskem…