Paměť jako slon (2007)

I když se to nezdá, od chvíle, kdy dostaneš do ruky tyto řádky, budeš mít před sebou jenom dva měsíce, kdy můžeš ještě ovlivnit svůj školní osud k lepšímu. Nezdá se ti to? Počítej! Náš časopis otevřeš ve dnech kolem 10. dubna. Když k tomu připočteš dva měsíce, jsi u data 10. června, kdy se už ve škole uzavírají známky. Poslední tři červnové týdny jsou většinou věnovány exkurzím, výletům a podobným akcím a pokud nemáš známky v pořádku, budeš si je vylepšovat opravdu těžko. Když ti však oko zabloudí na hromadu knih, jejichž obsah bys měla během těchto dvou rozhodujících měsíců přemístit do své vlastní hlavy, humor tě zaručeně přejde. Stačí, když si představíš data do dějepisu, díla nejrůznějších spisovatelů, kteří pořád jenom psali (zvláště takový Vrchlický v tom byl mistr), slovíčka z angličtiny (a kdyby jenom angličtiny) a spoustu jiných údajů, které si musíš zapamatovat, je ti opravdu zle. Naštěstí držíš v rukou svůj oblíbený časopis, který se ti snaží ze všech sil pomáhat při všech životních problémech, problémy s pamětí nevyjímaje. Hned na počátku tě potěšíme tím, že paměť je sice tak trochu dána od narození, ale dá se trénovat a cvičit stejně jako svaly v posilovně. Musíš jí ale věnovat stejnou pozornost jako svalům a uvědomit si, že podstatného vylepšení svých schopností dosáhneš jenom opravdu pravidelným tréninkem. Mozek má totiž až neskutečný potenciál a fyziologové mají za to, že všech schopností, které má, využíváme ani ne na 5 procent.

Pokud si chceš něco opravdu zapamatovat, musíš se předně ujistit, zda se informace do mozku vůbec dostala. Není to vůbec k smíchu! Když máš třeba při učení puštěné rádio jako zvukovou kulisu, můžou ti tam říkat ve zprávách cokoliv, ale ty to nevnímáš a nepamatuješ si to. Pokud tedy chceš, aby mozek zprávu přijal a taky zpracoval, měla bys zapojit kromě sluchu i veškeré ostatní smysly. Informaci bys měla nejenom vyslechnout, ale i ohmatat, obhlédnout a možná i očichat. (Zní to sice dost podivně, ale čich sídlí v nejstarší části mozku a informace, které ti zprostředkuje, ti v paměti zůstanou až do hodně zralého věku.)

Každý z nás má však paměť jinak poskládanou a učí se jiným způsobem. Než tedy začneš přemýšlet, jak zefektivnit způsob svého učení, musíš nejdříve přijít na to, jaký jsi vlastně typ. Pokud se učíš tak, že si ke knížce sedneš se spoustou barevných tužek v ruce, text si podtrháváš, maluješ si schémata a při zkoušení ti pomůže, když si zavřeš oči a představíš si v duchu stránku v učebnici, patříš k tak zvanému ZRAKOVÉMU typu. Studovat bys měla z encyklopedií s obrázky a více než nudné studium ti pomůže návštěva výstavy nebo muzea, odkud si bez námahy odneseš spoustu poznatků.

Když při učení nesnášíš rádio a k vzteku tě přivádí i televize, kterou mají rodiče za dveřmi puštěnou, patříš k typu SLUCHOVÉMU. Když se učíš, musíš si to, co máš přenést do paměti, stále dokola opakovat a to nahlas. Nejlépe se ale naučíš to, co musíš sama někomu vysvětlovat. Pokud usoudíš, že patříš k tomuto typu, můžeš se učit spolu s kamarádkami – ale musíš dávat pozor, abyste celou dobu určenou na učení nepropovídaly na téma, které vás samozřejmě momentálně zajímá víc, ale se studiem nemá nic společného.

Pokud patříš k typu EMOTIVNÍMU, je pro tebe velice důležité místo, kde se učíš. Vyžaduješ pořád stejně uspořádaný pracovní stůl, kávu nebo čaj piješ z jednoho hrnečku, poznámky píšeš do pořád stejného typu bloku stejnou tužkou a podobně. K učení potřebuješ pocit vyrovnanosti, pohody a klidu. Pokud jsi rozhozená – třeba po hádce s mamkou nebo s přítelem – nenaučíš se nic a budeš jenom neužitečně civět do učebnic.

Jakým způsobem se tedy dá paměť posílit?

Vzhledem k tomu, že se mozek skládá mimo jiného ze dvou polokoulí, je potřeba, aby ses naučila používat obě najednou. Pravá mozková polokoule (která se občas označuje jako umělecká) je totiž odpovědná za vnímání tvarů a schémat. Díky ní si pamatuješ velké celky, obrazy a dokonce i emoční prožitky. Levá mozková polokoule naproti tomu odpovídá za racionální myšlení a pomáhá nám, abychom si pamatovali slova, celé věty, čísla, početní postupy a podobně. Je zajímavé, že levá mozková polovina ovládá pravou ruku a pravá levou. Když tedy píšeš pravou rukou, máš dominantní levou mozkovou polovinu a naopak. Fyziologové proto radí, abys občas užívala i své nedominatní ruky a posilovala tak opačnou polovinu mozku, než je ta, na kterou obvykle „jedeš“. Zkus si třeba opačnou rukou čistit zuby, otevírat dveře, zapínat si knoflíky a podobně. Kvalit malíře, který uměl malovat oběma rukama současně, asi nedosáhneš, ale posílení paměti budeš pozorovat už po několika týdnech.

Problémy s učením ti pomůže zvládnout i hudba. Muzikoterapeuti tvrdí, že určité druhy hudby mají přímý vliv na rychlejší nebo pomalejší činnost neuronů. Čím je hudba rytmičtější, tím větší je mozková aktivita, kterou vyvolává.

Další pomocí je vytváření schémat – což je výhodné třeba ve chvíli, kdy se učíš na maturitu, na celoroční opakování nebo kdy musíš do hlavy dostat velký objem znalostí. Vezmi velký kus papíru (může to být i normální balicí, který položíš na podlahu) doprostřed si napiš téma, o které se jedná (třeba magnetismus ve fyzice) a kolem rozepiš veškeré vzorce tak, aby šly od nejjednodušších k těm složitějším. Dá to sice trochu práce, ale po vytvoření takového schématu budeš vzorce nejenom umět, ale budeš jim i rozumět, což tak obvyklé nebývá.

Oblíbené a účinné jsou i mnemotechnické pomůcky. I tvoje babička si určitě pamatuje známé Šetři se osle a proto ještě po mnohých letech od konce školní docházky ví, že je to vzdálenost od zemského povrchu k zemskému středu, která činí 6378 kilometrů. Podobné pomůcky si můžeš vymýšlet sama a zaručujeme, že se při tom skvěle pobavíš.

Co dělat, když se sice upřímně učit chceš, ale paměť ti neustále od knížek odbíhá? Psychologové vymysleli metodu, která je sice jednoduchá, ale velice úspěšná. Spočívá v tom, že si na bílý papír nakreslíš černý bod, papír pověsíš na zeď a sedneš si od něj ve vzdálenosti 1,5 – 2 metrů. Dívej se asi 10 minut na bod, snaž se nehýbat hlavou a nemrkat. Veškeré tvé myšlení se musí soustředit do daného bodu. Když ti potom myšlenky začnou při učení těkat, stačí, když si vzpomeneš na bod a ony se poslušně vrátí přesně tam, kde je potřebuješ mít.

Paměť můžeš posilovat i pomocí aromaterapie. Aktivitu mozku posílíš vůní bazalky, nebo rozmarýny. Aromaterapeutický olej si můžeš dát do lampičky nebo nakapat na kapesník, který si dáš k nosu třeba před zkoušením. Zabráníš tak situaci, kdy si nebudeš moci vzpomenout přesně na to, co jsi ještě večer bezchybně uměla.

Paměť a pohodu při učení si můžeš posílit i automasáží. Postačí, když budeš jemně hladit čelo od středu ke skráním, potom promasíruješ palci spánky a nakonec projedeš všemi prsty vlasovou část hlavy.

Když ještě doplníš svou stravu o vitamíny skupiny B, které nejenom posilují paměť, ale navíc i vylepšují soustředění, uděláš pro sebe a pro svou psychickou pohodu opravdu hodně. Když se potom budou spolužačky divit, jak to děláš, že před koncem roku nepropadáš stresům, můžeš jim dát přečíst tento článek a poradit, aby se jím řídily stejně důsledně jako ty.