32/2004) Triumf lidské spolupráce

O meziplanetární sondě Cassini-Huygens se od 15.10. 1997, kdy odstartovala v 8.43 UT z mysu Canaveral na Floridě, popsalo už mnoho stránek. Sonda byla totiž vyslána k prozkoumání poslední okem viditelné planety, jeho měsíců a prstenců (s těmi měsíci je to vůbec zajímavé, zatím jich je u Saturna popsaných 31 a zdá se, že to ještě není konečný počet).

Když před téměř sedmi lety sonda startovala, stál stacionární Uran v pátém stupni Vodnáře, kde se hovoří o práci, která bude mít dalekosáhlé důsledky. Uran je hlavním dispozitorem celého horoskopu a díky své stacionaritě je nesmírně silný. Když se podíváte na internet, najdete spoustu podrobných dat a komentářů, které se sondy týkají a které by si opravdu zasloužily důkladnější studium, než mi umožňuje tento krátký článek. Výsledek snahy, symbolizované ascendentem ve Štíru a jeho vládcem v prvním domě ve volné konjunkci s Plutem, je ale jasný: 1. července 2004 v 4.36 SELČ byl zažehnut hlavní brzdící motor a v 6.12 SELČ se vypnul. Sonda se v té době přiblížila k Saturnu na vzdálenost 20 000 km, což je nejbližší vzdálenost od povrchu planety. Vládcem ascendentu je Luna, která je v horoskopu startu v konjunkci se Saturnem v Beranu, a která je nyní ve Střelci v konjunkci s Plutem. Stacionární je Venuše v Blížencích a Uran se nachází v desátém domě, přičemž sám tvoří polosextil na své postavení z doby startu. V horoskopu na 6.12 hod SELČ se na ascendent přesune Merkur a konjunkce Luna/Pluto se dostává na hrot šestého domu a do pozice na Černou lunu na hrotu domu dvanáctého (z NASA se mě nikdo na nic asi ptát nebude, ale kdyby se mě zeptat chtěli, asi bych jim doporučila velkou opatrnost zvláště kolem 12. prosince, kdy se na tuto konjunkci posadí novoluní a kdy budou i odborníci NASA myslet více na stromečky než na to, aby hlídali přístroje).

Pokud se všechno podaří podle dopodrobna rozpracovaných itinerářů, uskuteční sonda v následujících čtyřech letech kolem Saturna 76 obletů, přičemž 52 z nich povede kolem sedmi měsíců planety. Na měsíc Titan vysadí v lednu příštího roku modul Huygens, který by měl prozkoumat složení jeho povrchu a dodat nám tak nové informace, které by mohly přispět k vysvětlení vzniku a vývoje celého vesmíru i naší země. Projekt je však zajímavý i tím, co se přímo astronomie netýká. S cenou 3.3 miliardy dolarů jde totiž o nejdražší nepilotovanou meziplanetární misi. Na projektu se podílí 250 vědců z USA a z evropských zemí, mezi nimiž je i český odborník Jiří Švestka. Jde tedy o podnik vskutku impozantní a neopakovatelný. Navíc nás upozorňuje na jednu věc: je vidět, že se lidé, jimž jde o jedno, umí domluvit. Je jenom škoda, že se to většinou týká jenom vědců, kteří zkoumají to poslední, co je ještě pouhým okem viditelné…