22/2004) Tyrani se přece jenom mají…

Když se něco rozhoduje v demokracii, je to poměrně komplikované. Někdo (třeba vláda) vyhlásí svůj záměr a vysvětlí, co a proč chce udělat. Následně se vzedme vlna reakce, která dle Gaussovy křivky sahá od naprosté fascinace plánem až k jeho totálnímu odsouzení. K plánu se vyjadřují všichni, co tomu rozumí, a stejné množství těch, kteří vůbec netuší, o co jde. Debata nabírá šířky a délky, začínají se propírat skvrny na minulosti všech protagonistů – a nakonec všechno buď vyšumí do ztracena nebo se neudělá nic.

Když se pro něco rozhodne tyran nebo absolutistický monarcha, zavolá si své ministry, řekne, co má v plánu a nechá se za to oslavovat. Diskuse se nevede, na debaty se neplýtvá časem, výběrovým řízením se nikdo nezabývá a protože se poddaných nikdo na nic neptá a práci jim dá příkazem, je velké dílo zhotoveno v relativně krátké době.

Stejně to vypadalo, když Petr I. zakládal 27.5.1703 (podle gregoriánského kalendáře) své nové sídelní město Petrohrad. Město mělo být manifestací jeho moci na Baltu a kosmogram narození vypadal podle toho. Základem je recepce Luny ve Vahách a Venuše v Raku, přičemž Luna svírá trigon s Merkurem (až do dvacátých let minulého století to bylo kulturní centrum vší Rusi) a Venuše sextil s Jupiterem (Petr pojal své město jako výkladní skříň a k jeho vybudování pozval vynikající zahraniční architekty). Luna je navíc ve stupni, který přeje zdaru v díle, které fakticky vytvoří někdo jiný. Na Merkura a Slunce v Blížencích tvoří dále sextil Pluto ze Lva, který městu dává praktickou neporazitelnost.

Hvězdy sice postavení města přály, ale s realizací to tak jednoduché nebylo. Car si ke stavbě totiž vybral místo, které bylo skvělé ze strategických důvodů, ale na kterém se stavět téměř nedalo. Šlo o rozsáhlou oblast močálů, která se nejdříve musela odvodnit a na níž se domy musely stavět na pilotech. Vzhledem k tomu, že byl Petr monarcha, který si osvícenstvím hlavu nelámal, nahnal na stavbu spoustu nevolníků a stavba pokračovala tak rychle, že se město už v roce 1712 stalo hlavním městem Ruska. V tranzitech jde Saturn po Plutu; navíc bychom si měli všimnout nádherných aspektů tranzitního Neptuna na radixový horoskop města. Možná symbolizuje všechny nerealistické myšlenky na změnu světového pořádku, které se na březích řeky Něvy po celá další dvě století rozvíjely.

Během let se z bývalých bažin stalo výstavné a elegantní centrum, v němž se odehrávalo všechno to, co později měnilo dějiny celé obrovské ruské říše a následně i mapu celého světa. Když v roce 1914 vybuchla první světová válka, změnilo město název a ze Sankt Petěrburgu se stal vlastenecký Petrohrad. V roce 1917 se vlády zmocnili bolševici a ti v roce 1918, kdy by na jejich vítězství nevsadil nikdo (patrně ani oni sami) zlámanou grešli, přesunuli hlavní město do Moskvy. V roce 1924 se jeho název změnil na Leningrad. Skutečnou zkoušku trvalosti své existence však toto město prožívalo ve chvíli, kdy se na prvních stupních Lva ocitl Pluto a kdy se kolem něj uzavřela německá blokáda, která trvala 900 dní. Město v ní zvítězilo, posléze se vzpamatovalo z válečných ran i z utrpení stalinismu. V jednom z jeho paláců na stranické schůzi poprvé zaznělo slovo „perestrojka“, které odstartovalo zánik sovětského impéria. Po jeho pádu se Leningrad opět změnil v Sankt Petěrburg a kruh se po více než dvou stoletích uzavřel. Když se podíváme do astrologické literatury, zjistíme, že překvapením zdaleka ještě není konec. Podle knih je totiž signován znamením Vodnáře a jeho pravý okamžik se teprve blíží.