20/2004) Zákon 106/1999 Sb.

Když jsem kdysi počítala horoskop dítěte, které bylo během prvních čtyř let svého života dvakrát v přímém ohrožení života (matka je lékařka a určitě znáte úsloví, o tom, že v lékařských rodinách se i z nejjednodušší choroby stane velký problém), zašla jsem s tím za člověkem, který sice jako astrolog příliš nevystupuje, ale o to více tuto královskou vědu ovládá. Když prohlédl jak radix dítěte, tak i data operací, z nichž tyto problémy vyplývaly, poněkud jedovatě prohlásil: „Kdyby chtěl hodně zkušený astrolog hledat nejhorší možný termín k operaci, ani po dlouhém vybírání a počítání by nenašel tak vhodný, jako je ten, na který přijde chirurg sám od sebe.“ Dlouhou dobu jsem se poněkud naivně domnívala, že volba nevhodných termínů je pouze doménou mužů se skalpelem v ruce. Život však přináší mnohá překvapení a já jsem se musela vzhledem k novým životním okolnostem začít zabývat i tím, čemu jsem se vyhýbala jako příslovečný čert kříži – tedy zákony.

Zářným příkladem výše uvedeného paradoxu je zákon číslo 106/1999 Sb. ze dne 12.5.1999, kterým bylo uzákoněno pro nás všechny právo na informace. Když se podíváme na kosmogram jeho přijetí, můžeme si opět povzdechnout nad tím, jak se pro důležitá rozhodnutí vždy vybírají data, která jsou s nimi svou energií v přímém rozporu. Informace jsou totiž – jak známo – výrazně merkurická záležitost a člověk by čekal, že Merkur bude v takovém dni zvlášť dobře aspektovaný. Merkur z 11. května 1999 je však v Býku, kde je poněkud těžkopádný, a navíc je pod vládou Venuše z Raka, jíž vládne Luna z Ryb. Emocí je tedy spousta, ale skutečné činy za nimi značně pokulhávají. Merkur má navíc jediný pozitivní aspekt a to je sextil, který svírá s Venuší (náš dotaz na státní orgány bude zajisté zodpovězen s náležitou štábní kulturou, odpověď bude na papíře esteticky rozvržena a když Pámbu dá, bude i bez pravopisných chyb). Merkur je však ve volné konjunkci se Saturnem (do přesné konjunkce dochází v direkcích po čtyřech letech), ve volné opozici na Marse na konci Štíra a navíc v přesné kvadratuře na Neptuna (zákon sice poroučí informace poskytovat, ale jejich kvalita a pravdivost může být poněkud sporná). Slunce se navíc nachází v pásmu, kde si podle indických astrologů umí velmi dobře poradit s překážkami všeho druhu, ale přesto si může zkazit pověst klamem nebo podrazy; umí vytvářet zdání, která sice vypadají důvěryhodně, ale která se nezakládají na pravdě.

Když jsem se s přípravou úvodníku dostala až do tohoto stadia, šla jsem si sednout k internetu, odkud jsem si vyjela několik odkazů na tento zákon… a rozesmála jsem se tak nahlas, až se zbytek rodiny přišel zeptat, co se děje. Našla jsem totiž několik doslova přetištěných korespondencí, v nichž se občan domáhal informací a úřad mu je odmítal dát. Protože však vzhledem k zákonu nemohl říct, že mu prostě nic neřekne a to ani v případě, kdyby se na uši stavěl, využil všech svých možností a začal hrát na čas. Občana si přehazoval od jednoho referenta k druhému, neustále se ho ptal, co vlastně chce, citoval různé paragrafy tohoto zákona – prostě se choval tak, jak mu postavení Slunce a nepoučení zákonodárci umožnili. I při všem optimismu je doba, kdy budou zákony přijímat zákonodárci po poradě se zkušeným a věci znalým astrologem asi v nedohlednu. Při pohledu na datum, kdy zákon vstoupil v život, však můžeme usoudit, zda bude fungovat nebo zda je to něco, co je vytvořeno jenom proto, že to jinak opravdu nejde.